Benny - výchova a výcvik
Bambula je dost vychovaný pes, má své mouchy, ale soužití s ním je fajn. Velice rychle se naučil dodržovat čůrání venku, dokáže si říci, že potřebuje čurat. Nebudí mě v noci kvůli potřebě, vydrží i 15h bez venčení. Né že bychom ho k tomu nutili, ale on nejde čurat, když opravdu lije. To se postaví na zápraží, vyhodnotí situaci za nepříliš kritickou, otočí se a jde domů. Dokonce, když potřebuje zvracet - najde si místečko, kde se to dobře uklidí (dlažba, lino...). Nikdy se doma nepo...
Naše soužití je o vzájemném respektu, nikdy jsem nevyžadovala absolutní poslušnost, snažím se být důsledná, ale ráda ho rozmazluju. Moc dobře ví, co se smí a co ne. Když se něčím proviní, hodí pohled - já vím, že se to nemá, tak promiň. Ale když je zle, tak je zle - on to moc dobře pozná a klidí se mi z cesty. Moc dobře ví, že by jeho 50 Kg letělo lehce vzduchem vlivem papiččina afektu.
Nikdy nikoho nepokousal, ikdyž už se na to párkrát chystal. Hlídá mě, jako oko v hlavě. Venku všechny prokoukne na první počuchání, což většinou cizím stačí k udržení bezpečné vzdálenosti. Jeho nešvarem je, že lidi, kteří se ho bojí, rád starší... Na to musím dávat pozor. Pokud nás ale navštíví uplně cizí člověk, dost se orientuje podle toho, jak k tomu člověku přistupuji já. Vesměs ale nemáme problém, nechá se podrbat od opravářů, měřičů vody i elektrikářů (pokud se ho nebojí).
Přes všechny své klady je dost fixovaný na cizí psy. Chce se s každým seznámit, 
nedokáže pochopit, že za každým nemůže. Pokud ho za psem nepustím, začne se vztekat, řvát, kousat do vodítka a vybíjet adrenalin. Udržet ho, je parádní rozcvička, ale i to se dá, už jsem si zvykla. Pokud ho za pejsek pustím, je to mazel, dokonce sám zažehnává útoky. Ale pokud už ho někdo kousne, je zle... Nikdy ale nezačal rvačku jako první. Popral se jen jednou vážně, to jsem ho měla na vodítku a pustil se do něj kříženec dogy. Vše dobře dopadlo, jen pár oděrek. Od té doby, když se vidí, tak musíme zmizet, protože je jako časovaná bomba.
Má pár psů, které nemuže ani cítit. Vesměs protože se s nimi nikdy nemohl očuchat a blíže seznámit, ale i proto, že ho bezdůvodně napadají. je to jako s lidmi, některé máme rádi více, jiné méně...
Na cvičák jsme chodili, raději nenapíšu kam a ke komu, protože jsem s přístupem nebyla moc spokojená. Ostnaté obojky na štěňata a nařčení, že můj pes je nebezpečný, když se nechce nechat zvednout na kladinu... Bránil se, vybral si koho kousne, jestli paničku, nebo výcvikáře - vybral si výcvikáře. Také ho ve skupině pořád napadal jeden pes, byla jsem pořád napomínána, že si mám svého psa hlídat, ale dotyčný druhý pes byl po napadení mého psa bez sankce, tak kde jsme? Naučila jsem se však základy výcviku a po ukončení kurzu se z nás stali samoukové. Benníkovi navštěvy cvičáku chybí, ale já tam chci strávit pěkný den bez flustrací z nějakých rádoby výcvikářů bez individuálního přístupu.
Benník umí základní poslušnost, stopy jsem ho naučila sama, jen obranu jsme nikdy nezkoušeli. Mimo to, umí pár prvků z Dogdancingu - prochází pod nohama, couvá, dělá slalom pod nohama, otáčí se, dělá osmičky. Umí chytat piškot, podávat pac, podžet piškot na nose a pak ho vyhodit a chytit.
Vše jsme se naučili s pomocí piškotků, bez nucení a beze strachu. Naše kousky opakujeme několikrát denně v rámci her, Bennyho to strašně baví a udělá, co mi na očích vidí. A hlavě, má s toho radost, čeká, že dostane nějaký úkol a bleskově ho plní. Tak hravému učení HAF...